Jana Trojanová - herečka a moderátorka.

i-divadlo.cz: Dandyové Jack a Algernon opět na scéně

Divadelní společnost Indigo přichází v krátké době s další inscenací, která bude pravidelnou součástí programu Divadla pod Palmovkou a se kterou rovněž bude vyjíždět do regionů. Stálý host libeňské scény zde jako první inscenoval (v režii Petra Mikesky) hru Tlustý prase současného amerického dramatika Neila LaButa. Nyní Indigo Company přidává klasiku – proslulou konverzační komedii Oscara Wildea z prostředí viktoriánské Anglie, pro niž se u nás vžil český název "Jak je důležité míti Filipa" a zároveň vznikl idiom, který do hry vetkl legendární překlad J. Z. Nováka.

Čas se posunul, vznikly i nové překlady slavné hry. Tvůrci sáhli po tom z roku 2004, jenž připravil tým překladatelů pod vedením Zuzany Šťastné a Stanislava Rubáše. Název je změněn na Jak je důležité být (s) Filipem a podléhá dohodě s dědici autorských práv J. Z. Nováka.

 

Obsah hry se pochopitelně nemění, diváci se mohou těšit na komedii mnoha párů, které nepodceňují styl a nepřeceňují pravdu. Ta studie žen, mužů, vztahů a stereotypů, kterým dobrovolně a s úsměvem podléháme, je sice ryze britská, ale najde si v ní něco každý, o čemž svědčí mimořádná oblíbenost na světových i našich jevištích. Komedie vypráví příběh lidí, kteří jsou typickými karikovanými produkty londýnské viktoriánské společnosti a zároveň se této teatrální skupině plné pozérů vysmívají. Ze dvou bezstarostných mladíků se stávají zamilovaní muži svolní i ke svatbě a ze dvou cílevědomých pragmatických dívek romanticky žvatlající bytosti. Vše je komplikováno společenskými konvencemi, finančními poměry…a tím, že každá žena chce a musí milovat muže jménem Filip.

 

Herecky vděčné figury ztvární Radek Zima (Jack) a Michael Vykus nebo Ondřej Ruml (Algernon), Lilian Sarah Fischerová (Gvendolína) a Jana Trojanová (Cecílie). Příznivci divadla (nebo hudby?) hned jistě bystří pozornost, neboť pro Ondřeje Rumla to bude první vyloženě činoherní role. Z důvodu pracovního vytížení jeho i Michaela Vykuse (Městská divadla pražská, Jihočeské divadlo, Městské divadlo v Mostě) role Algernona bude alternovaná. Stejně tak role Slečny Prismové, o kterou se podělí Dana Morávková a Stanislava Jachnická. Faráře ztvární Miroslav Dvořák, Laneho Viktor Zavadil a Augustu si zahraje Simona Vrbická. A příznivci divadla si opět všímají, tentokrát toho, že pro Radka Zimu je to návrat na prkna Divadla pod Palmovkou, kde dlouhá léta byl v angažmá. 

Indigo Company je mladý tým (zakladatelkami společnosti jsou herečky Jana Trojanová a Lilian S. Fischerová) a mladým také dává příležitost. „Filipa“ totiž režíruje čerstvá absolventka činoherní režie na JAMU Hana Marvanová. Její jméno ovšem není neznámou těm, kteří ji viděli v některých inscenacích Docela velkého divadla, kde v ní uzrála touha zkusit divadelní režii. Také další tvůrčí kategorie jsou obsazeny mladými divadelníky na pomezí školy a praxe. „Je to záměr, aby téma hry bylo viděna očima mladých lidí, protože tato hra je blízká právě jim,“ říká Lilian S. Fischerová. 

 

„Neváhala jsem, protože Wildea mám velmi ráda, zejména pro ten jeho inteligentní a suchý smysl pro humor,“ říká Hana Marvanová. „Zásadní téma hry, které na nás dýchá, je povrchnost. Wilde tvořil a žil v dandyovské Anglii, která se vyznačovala snahou a potřebou dělat se krásnější, umět se prezentovat, kdy ani nebylo tolik důležité, co člověk umí, ale jak se dokáže nastavit, věci zformulovat a jak u toho dokáže vypadat. V tom vidíme pojítko s dnešní dobou, stačí se podívat na reklamy typu, že dobrý manažer je ten, který je dobře a draze oblečený. Pak jsme samozřejmě hledali cestu, jak tyto myšlenky přiblížit dnešnímu divákovi. Zachováváme ducha Anglie tak, jak je to potřeba, aby ten humor vůbec fungoval, ale posunuli jsme to směrem k hipsterství, k jakémusi bindi retro stylu, který je dnes velmi populární. Hipsterství je také jistá obsese formou, snaha nějak vypadat, nějak se vyčlenit, splňovat určitý ideál. Tento náš přístup se odrazí i v hudbě a i proto volíme moderní překlad Wildeovy hry. Neméně důležité jsou pro nás postavy a jejich charaktery. Vykládáme je tak, že každá z nich má dvě tváře. Jednu, skrze kterou se snaží plnit to, co od ní společnost vyžaduje nebo očekává, a druhou, za kterou se skrývají tužby. Tento rozpor je pak dostává do komických situací a problémů, které jsou zápletkou hry a nad kterými se, doufáme, pobavíte.“

 

Text byl poměrně razantně krácen a novější překlad je zárukou, že hra promluví současným jazykem i divadelní formou. Okurkové chlebíčky, specialita Algernona Moncrieffa, ani koblihy zmiňované jako oblíbená pochoutka Jacka Worthinga však chybět na jevišti nebudou. (Nechyběly ani na velmi příjemné a „rozesmáté“ tiskovce k této inscenaci.)

 

Celý článek zde: i-divadlo.cz